Vychází biografie George Harrisona

Graeme Thomson

George Harrison: Za zamčenými dveřmi

 

Vynikající obsáhlá a poctivá biografie přináší působivý intimní portrét, který odhaluje mnoho nového i těm, kteří o Beatles a Harrisonovi ledacos vědí.

VÍCE O KNIZE ZDE.

Renomovaný britský spisovatel a hudební publicista Graeme Thomson líčí neobyčejný život a uměleckou dráhu nejtajemnějšího a nejsympatičtějšího Beatla od skromných liverpoolských začátků až na honosný novogotický zámek Friar Park se sto dvaceti pokoji, kde závěr jeho života krutě poznamenala nemoc i násilný útok pomateného fanouška.

Hvězdná sláva Beatles daleko přesáhla obvyklé hranice pop music. A v životě jejich kytaristy George Harrisona (1943 – 2001) se zase naplno projevily základní paradoxy lidské povahy, jak odhaluje obsáhlá biografie Za zamčenými dveřmi, která v loňském roce vyšla ve Velké Británii k nedožitým sedmdesátinám hudební legendy.

Ukázky z knihy:

Z A Hard Day’s Night čišela drzá, ale přitom dokonale oprávněná sebedůvěra, kapela lehce a bez viditelné námahy překonávala zažité hudební hranice, aniž by se hráči zbytečně předváděli. Hned první zvuk na albu se stal pevnou součástí beatlovské mytologie. Úvodní akord Fadd9 hraje Harrison na svého nového rickenbackera, doplňuje ho Lennonova akustická kytara Gibson, baskytara Hofner a křídlo Steinway. Beatles ho nahráli až dodatečně, chtěli album zahájit patřičně dramaticky. Souzvuk lze charakterizovat velmi podobně jako celou kapelu – v podstatě ho nelze rozložit na jednotlivé komponenty, funguje, jen když se vše spojí dohromady. Pak zní jako triumfální gong ohlašující začátek velkolepé královské éry.

***

Už nehodlal nadále hrát podřadnou roli a trpělivost mu definitivně došla v poledne 10. ledna. Právě absolvoval další hádku s McCartneym, podobnou předchozímu sporu okolo Hey Jude. Tentokrát nebyla tak hlasitá, měla ale podobné téma – co hrát nebo spíše nehrát v Two Of Us. „Fajn, tak si tedy řekni, co chceš, a já to udělám,“ uzavřel to kysele Harrison. Okamžitě poté následoval další střet, tentokrát s Lennonem. A při obědě v jídelně filmového studia Harrison oznámil kapele, že odchází. Kdy? „Teď. Najděte si někoho jiného. Dejte si inzerát do New Musical Expressu a pozvěte si lidi na konkurz. Tak čau někdy v nějakém klubu.“ O pár hodin později si Yoko Ono přivlastnila Harrisonův oblíbený modrý polštář a jala se kvílet do mikrofonu, zatímco zbylí Beatles improvizovali v disonantních hlukových plochách. Rozhodně v tom bylo hodně symbolického.

***

Spravedlivě ovšem přiznejme, že většina publika indickou část vystoupení spíše zdvořile tolerovala, než že by z ní byla nadšená. O obecné (ne)znalosti indické hudby nejlépe vypovídá potlesk, kterého se Šankarovi dostalo při ladění sitáru – publikum jaksi nepoznalo, že ještě nejde o regulérní produkci.

***

Před jeho vydáním požádal Harrison Steva Ferrona, aby přiletěl z New Yorku do Londýna. Zaplatil mu letenku první třídou, prý je nutné znovu přehrát jeden part bicích. „Přiletěl jsem a George mi oznámil, že v jedné skladbě chybí jeden úder na kopák,“ líčí Ferrone. „Přesně to po mně chtěl – abych jedinkrát dupl na šlapku. A za to utratil nějakých deset tisíc dolarů. Prý potřeboval, abych to fakt udělal já, jinak by to neznělo správně. Myslím, že mě prostě chtěl jenom vidět. Ještě se mu nechtělo přerušovat styky s kamarády.“

***

„George něco míchal ve studiu a vtom za ním přišel McCartney,“ vybavuje si Geoff Wonfor. „Řekl něco jako: ‚To zní ale pěkně, Georgi. Kde ses, prosím tě, tohle všechno naučil?‘ A George po něm jen loupl okem a zavrčel: ‚Ty si na mě nepamatuješ? Já byl ten druhej zprava.’”

***

Člověk si vlastně dokáže sám sebe představit s pořádnou dávkou štěstí v Harrisonově kůži – v obyčejné kapele, která se najednou rozjede takovou rychlostí, že se musíte držet, abyste nevypadli a nezabili se, byť je to celé obrovská zábava. Také se v podobné situaci hodně těžko hledá, kudy ven. Možná právě tahle podvědomá blízkost vysvětluje, proč ho tolik lidí tak dlouho mělo z celé čtveřice nejraději a proč po jeho smrti zavládl po celém světě hluboký a tichý smutek.